Příčinou napsání této knihy nebyla ješitná touha po vědění ani zvědavost badatele, ale vznikla v době, kdy jsem se sám nakazil boreliózou. Proto v ní popisuji vlastní dlouholetou a dobrodružnou cestu, jenž mě vedla k nalezení správného léčiva a léčení. Hodně mi pomohly vlastní vědomosti etnologa získané u různých národů. Současně jsem mohl čerpat i z vědomostí tradičního západního bylinkářství. Medicinman kmene Cheyenů, indičtí léčitelé a starý sedlák mě naučili důvěřovat vlastní intuici. Předkům děkuji za to, že jsem našel správné léčivo na boreliózu: štětku soukenickou (Dipsacus sativus), mí předkové byli soukeníci a měli s touto rostlinou hodně co do činění.
Tinktura z kořene štětky se užívá 3 x denně 3 kapky po dobu 3 až 4 týdnů a k tomu se doporučuje každý den nebo po pár dnech provádět léčení přehříváním (sauna, horké koupele, obklady zázvorové, skořicové, parafínové nebo potní chýše s teplotou nad 42 °C). Vhodné je pokračovat tinkturou v dalších 12 měsících, přičemž se bere jednou za měsíc po dobu 3 dnů 3 x denně 3 kapky (to má zabránit možnému nárazovému rozmnožení borelie po měsíci). Na jaře roku 1975 se jedna matka zamýšlela nad tím, proč se zde (americké městečko Old Lyme) najednou začala šířit jakási divná „epidemie artritidy“. Onemocnělo jí 12 dětí, ale nikdo nevěděl, jak je to možné, když na artritidu přece obvykle trpí starší lidé. Pozorným pozorovatelům neušlo, že nemoc začíná rudou šířící se skvrnou. Ta vznikla po píchnutí klíštětem. Divná nemoc byla pojmenována podle tohoto místa, teď se mluví o lymské nemoci.
Klíště Ixodes ricinus, když najde teplokrevného hostitele, nespěchá s nalezením místa vpichu, někdy to trvá několik hodin. Po vpichu teplá krev ze savce nebo člověka začne proudit do klíštěte, zvýší se jeho teplota v břiše. Spirochety – borelie to okamžitě pochopí jako poselství, vědí, že teď mohou osídlit nový organismus. S pomocí genetických informací svých plastidů analyzují vtékající krev a poznají, jestli je to krev myši, psa, srny nebo člověka. Za krátkou dobu přizpůsobí podle druhu hostitele svou látkovou výměnu a změní povrch svých bílkovinových obalů, aby přelstily jeho imunitní buňky. Pak putují zamaskované a obrněné ze střeva klíštěte, kde se hlavně zdržují, k jeho slinným žlázám. To chvíli trvá. Proto je pravda, že čím déle klíště saje, tím spíš má invazivní armáda spirochet šanci přesídlit se do nového organismu. Borelie se našly i v jiném bodavém a krev sajícím hmyzu, v blechách, komárech, ovádech, kteří s největší pravděpodobností mohou boreliózu přenášet.
U onemocnění lymskou boreliózou neexistují žádné spolehlivé hlavní symptomy. Borelióza má stejně jako syfilida tři stádia nemoci (je podobná spirochetě syfilidy). Typickým znakem prvního stádia by mělo být putující zarudnutí, méně než polovina nakažených ho nemá ( vysvětluje se to tím, že pokud klíště napíchne svým sacím ústrojím cévku, žilku, tak jdou borelie přímo do krve a nenaruší podkoží). Další symptomy prvního stádia jsou horečka, únava, napětí v zádech (tetanie krčních svalů), bolesti hlavy a kloubů, oteklé lymfatické uzliny (lymfa je zahleněná toxicitou boreliózy = otoky, stagnace lymfy). Po týdnech nebo měsících se objevuje druhé stádium – nárazové bolesti kloubů (lymská artritida) často putující od kloubu ke kloubu, bolesti svalů, „obličejová obrna“ – paréza lícních svalů, bolesti zubů, třes, cukání až po zánět mozkových blan. Více typické je pozdní stádium nemoci a to chronický zánět kloubů – nejčastější (většinou kolen, přičemž u 11% postižených dojde ke zničení chrupavky) a chronický zánět kůže „pergamenová kůže“ (pravděpodobně důsledek dlouhodobé léčby kortizonem) s otoky a úbytkem podkožního tuku. Chronické pozdní stádium lymské boreliózy se stává „napodobovatelem“ mnohých jiných nemocí, v tomto stádiu se může nesprávně diagnostikovat jako roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, syndrom trvalé únavy, pozdní syfilida, Alzheimerova choroba, dráždivý tračník, zánět srdečního svalu, ochrnutí, mentální dysfunkce (neuroborelioza), psychóza, lupus, sklerodermie, fibromalgie aj.
Další zjištěné potíže při onemocnění lymskou boreliózou od zákazníků na masážích: Borelie jak je níže uvedeno napadá obaly nervových vláken, toto se následně projevuje úpornými a dlouhotrvajícími bolestmi zad, zejména v oblasti páteře – vybíhající nervové svazky z páteře, způsobující různé posuny obratlů. Jedná se vždy o větší úsek páteře. Dotyk této oblasti je silně citlivý. Masáž, baňkování a rovnání páteře přináší pouze částečnou a krátkodobou úlevu. Napadení sedacího nervu přináší bolesti v oblasti kříže vystřelující po stehni až k patě. V oblasti hlavy může dojít k napadení očních nervů i ušních, což může být i jednou z příčin tinitu – pískání v uších. Často se při napadení boreliózou objevuje únava, větší potřeba spánku, podráždění např. v podobě premenstruačního syndromu u žen, depresivní stavy, otrava organizmu neurotoxíny.
Všechny tyto symptomy a potíže nevyvolávají samotné borelie, nýbrž jejich odpadní látky, tzv. biotoxiny nebo neurotoxiny, které spouštějí nadměrné vylučování cytokinů (proteinů, které vyvolávají záněty a řídí intenzitu a délku obrany). Biotoxiny v těle spolupracují s těžkými kovy a jedy ze životního prostředí, vzájemně na sebe působí a vyvolávají alergickou autoimunitní reakci. Potom má smysl odvádět jedy rostlinnými prostředky povzbuzující látkovou výměnu jater, jako je ajurvédský bylinný přípravek Liv-52 (doporučovaný autorem léčby). Antibiotika sice částečně potírají borelie, ale ne neurotoxiny, které vylučují. Neurotoxiny se ukládají v tuku a prodělávají enterohepatální oběh, což znamená, že přes látkovou výměnu tuků žlučí se vstřebávají do střeva, jinými slovy to znamená, že pořád obíhají tělem a jen těžko se vylučují.
Proto je dobré přidat v průběhu autorem doporučení léčby lymské boreliózy další detoxikační preparáty:
Při detoxikaci se vyrážka na různých místech těla objevuje třeba v oblasti hlavy-vlasů a obličeje, většinou v okolí kloubů, kloubních jamek, jizev – těhotenských strií. (Jsou zaznamenány výskyty bouliček v podkoží a u kloubů, které se při léčbě štětkou zmenšují. Zřejmě se jedná o shluky tukové tkáně s toxicitoi borelióz).
K terapii přehřívání autor knihy uvádí přikládání horkých obkladů na postižená místa (zázvorový, ricínový) nebo minerální bahno či parafín. Vhodné jsou horké písčité koupele rukou a nohou strčených do 60°C teplého písku na 20-30 minut, až písek zchladne, přitom se pohybuje prsty na rukách a nohách (obdobně lze přikládat na klouby a páteř pytlík s horkým pískem s kurkumou, skořicí a kardamonem – ajurvédský typ masáže).
Dále autor doporučuje horké bylinné koupele (přeslička, řebříček, senné květy) celého těla nebo jen koupel rukou a nohou, které prohřívají do hloubky a odvádějí dobře toxiny a zplodiny z těla. Snesitelná teplota vody je už při 50°C a doba trvání 15 minut nejlépe denně nebo každý druhý či třetí den po dobu jednoho měsíce. Známé jsou koupele v horkých léčivých pramenech, termální lázně.
Proč mají testy na boreliózu malou vypovídající schopnost. Mnozí lékaři věří, že testy EIA a western blot poskytují konkrétní spolehlivé výsledky. Ale při ověřování testů vyšla najevo jejich nespolehlivost: 55% výsledků bylo nesprávných – nesprávně pozitivních (nenakažený byl testován jako nakažený) stejně jako nesprávně negativních (nakažený byl testován jako nenakažený). Na tyto testy se tedy není možné spolehnout. Kromě toho vyšly v různých laboratořích různé výsledky, často byly různě interpretované i stejné krevní vzorky. A jak může dojít k tak rozdílným výsledkům? Rozbor séra zjišťuje jen titr protilátek. Protilátky IgM se vyvíjejí až ve třetím týdnu po nakažení, dosáhnou maximálních hodnot ve čtvrtém až šestém týdnu a zase zmizejí po osmém týdnu. Když se dělá test brzy, jsou výsledky většinou negativní. Na druhé straně zůstanou mnoho let v krvi IgC protilátky, které se vyvinou později, i když je pacient dávno uzdravený a nemá v těle žádné borelie, je přesto testován pozitivně. Dalším problémem diagnostiky je, že existuje mnoho kmenů a druhů borelií, které mají odlišný sérologický vzorec.
VYSOCE AGRESIVNÍ ANEROBNÍ BAKTERIE BORELIE SE PŘEDSTAVUJE Hadovitá bakterie-spirocheta Borrelia burgdorferi je „biologickým zázrakem“, je složitější než příbuzné spirochety syfilidy, tento záškodník vede proti nám z hlediska arzenálu školské medicíny nerovnou teroristickou válku. Vyznačuje se mimo jiné těmito znaky:>